1. |
Optimista
03:50
|
|||
Každej by chtěl bejt optimista,
těšit se na to, co se chystá.
Duše a mysl a košile čistá,
jenže je to tu samej cynik zhusta.
Krajina kolem pustá, pustá,
tvrdá vráska křiví ústa.
Proč jsem tak tlustá
a neudělám výmyk zhusta.
Nejsou tu odpovědi, jsou jenom otázky.
Jak dlouho ještě půjde těšit se z klobásky?
Někdo z Měsíce tahá za dlouhé provázky.
Zvítězí jenom ti, co upadnou do lásky.
|
||||
2. |
Kocour
03:20
|
|||
Řekněte mi, kdo tu není divnej.
Nikdo. Ani já. Ani vy.
Není s tim pořízení, někdy je to k zbláznění,
množí se to, i když někdy jsou tu výkyvy.
Když se vracim unavená ze skladu rakví,
každej má k podivnostem vlohy.
Aspoň že doma vždycky
na mě čeká někdo, kdo zahřeje mi nohy.
|
||||
3. |
Truhla
03:16
|
|||
4. |
Vymeteno
03:07
|
|||
Chybí čtyři, chybí jich všech pět,
kam se mohli podít, začínám vyvádět.
Utekli asi jinam, nechtěli tu bydlet,
utekli malou dírkou objevovat svět.
S hlavou vymetenou
odcházim na koulenou.
Jak na vydlabanou dýni
tlouci na ni můžu nyní.
|
||||
5. |
Jizva
03:22
|
|||
Hlavu mám udělanou,
šaty, boty, punčochy bez ok a obě dvě.
Čekám, až přijdeš,
a přitom jezdim sem a tam
prstem po starý jizvě.
Nemizí a nemění se,
pořád se na mě šklebí.
Nejde ji přelakovat,
vyříznout ani schovat,
na první pohled zahojené bebí.
Jdem spolu sekyrou a pilou klůčit les
a dělat blbosti.
Snad další rány ze sekání zahojej se rychle
s boží milostí.
|
||||
6. |
Cirkus
03:25
|
|||
Blesky v hlavě brzy vyletěj mi z uší
a zapálej všechno, co je trochu sušší,
a já budu zase trochu hlušší.
Bouřka přešla,
pořád jenom jemně prší,
málokdo to asi aspoň trochu tuší,
že já jsem taková celá fialová.
Neohnu se.
Nepůjde to.
|
||||
7. |
Nádoba
03:19
|
|||
Byla nádoba a v ní dírka,
dirkou šťáva vytekla
a nebylo nic.
Dirku nespravili,
dirkou vítr fouká,
odfouk i pavouka,
v nádobě je hic.
Jak vítr foukal,
nádobu zvrh a rozhoupal.
Převrhla se,
kulí se dál.
Tě pic.
|
||||
8. |
Jatka
02:52
|
|||
Cesta k tobě sněhem zavátá,
nepomáhá ani lopata.
Musím čekat, až sníh začne tát,
zatím spustím slzí vodopád.
Až zvadlé slunce opět začne hřát
a průsmykem se půjde prokousat,
na železném koni z oceli
letím k tobě, ty můj anděli.
Jako sokol letím vesele,
rty mám rudé, měkké jak želé.
Až mě spatříš, polibek mi dáš
a úplně mý rety rozkousáš.
|
||||
9. |
Buldozer
04:49
|
|||
V buldozeru odhrnuju haldu hoven před sebou,
mířím rovnou do věčnosti rovnou cestu za sebou.
Dlouhý stíny za mnou tančí,
ptáci končí se zpěvem.
Cestou vpřed vyrážim s tim mym
debilním úsměvem.
|
||||
10. |
Hudry
02:55
|
|||
Co bylo krásně růžový úplně zhnědlo,
i když jsem se snažila, tak se to nepovedlo,
vedlo to všechno jednim směrem
a tu zažranou špínu pak nevypralo
ani jelenový mejdlo.
Tak nadějně to začalo, pak cesta uhla
a každá rovná končetina úplně ztuhla.
Pekáč je připálenej a poslední láhev se zvrhla a vylila
a já se tomu jenom směju.
Jsem zvrhlá, jsem truhla.
|
||||
11. |
Lano
03:10
|
|||
Špatně se běží vpřed, když jdeš v bažině,
jde mi to mizerně, nejsem v tom mistryně.
Píchám klacíkem do každé bubliny,
na to mám schopnosti superhrdiny.
Přešlapuju pořád na jednom místě,
zápach se nemění, to vím jistě.
Kde je má síla kulturistky?
Slábne dech, když foukám na svoje bolístky.
Lano se přetrhlo,
knedlík okoral,
Kdo zlobil, nezlobí,
stojí opodál.
|
Choroš Prague, Czechia
Těleso parazitující na životadárném kmeni hudby se zformovalo před pár lety na troskách kapely Neočekávaný dýchánek.
Streaming and Download help
If you like Choroš, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp